Šero. Táhlá vykachličkovaná místnost plná nekonečných větvení, skutečné prastaré bludiště biblických rozměrů. Minulost duše. A místo hřejivé přítomnosti dobrých lidských bytostí, jen pusté nekonečno, chladně sterilní a opuštěné, bez živého hlasu, jen plné dávných ozvěn. Tam v těch děsivých nesmírných dálavách podzemních bludišť sídlí srdce Godspeed You! Black Emperor. Jakoby ani čas už nevzpomenul těchto míst, stále další a další hrůzné běsy ozvěn a přání, bezcílně putují těmito katakombami, snad i sám vesmír zde má svůj konec.

Zde, dávno zapomenuto a ztraceno dlí smutné dítě těchto všech světů, zde se poprvé zrodil rockový bastard jménem post-rock. Od těchto časů má být vše už jen dalšími variacemi na jeho smutek, opětovnými déja vu jeho neštěstí. Umění nahlížet svět skrze jiná spektra barev a cizí zvukové variace, zrozeno už kdysi v dávných časech, kdy ještě náš malý vesmír nepamatoval nástrojů,  dnes se opět probouzí z krvácejícího lůna této země.

Spojení duší několika bytostí ze země, jež byla nazvána Kanadou, tlačí před sebou prastarý hrůzný zvuk nicoty, beznaděj, jíž slovy snad ani nelze popsat, kreslenou na zkrvavené potrhané plátno nihilistickými cákanci barev. Ano, Beethoven a mnozí další, kteří přišli na to, že slova nemohou vyjádřit tu pravou podstatu bolesti slovy, to před časy udělali hudbou, a teď jsou zde zpět jejich reinkarnace, deroucí se z hloubi pekel do vnějšího světla skrze modernější háv, aby nám připomněli, jak nepodstatní a malí jsme.

Existují motivy a písně, upředitelné ze slov a dobrých zvuků, mají něco do sebe a velmi rád se jim poddávám, ale sem tam, kdy mi už běžný svět hudby nestačí, se zase jednou musím ponořit do těchto bájných spletenců, abych vzpomněl, kde se nacházím, a odkud jsem vzešel. Nestačí však na to normální myšlenka a pocit, je nutné mít to správné rozpoložení, být připraven. Pak se země otevře... Proto snad skladby GY!BE jsou tak symfonicky vystavěné a dlouhé, nelze totiž tak složité myšlenky vyjádřit v běžné stopáži a běžným způsobem. Tak se tam pojďte podívat se mnou a kdoví, možná už se ani nebudeme schopni vrátit zpět. Ve čtyřech symfonických opusech nahlédneme alespoň zčásti pod pokličku této převratné a dnes již kultovní kapely z anachistického spodku naší společnosti.