|
30.12.2007 23:29
| Everything is made in China
| Catch & Carry
|
|
Tak to vypadá, že tu máme dalšího zajímavého zástupce z Ruské federace - kapelu Everything is made in China. Tato kapela se mi v poslední době jeví z těch ruských nejsvětověji. A myslím to ve všech ohledech - hudbou, prezentací či artworkem. O to více fandím takovým snahám a kompaktnímu přístupu k muzice.
Ale k samotnému singlu. Byl vydán 2 roky po debutovém EP. Jde o kolekci tří skladeb, které jsou zahřívacím kolem před dlouhohrajícím albem 4 vydaným letos 26. října.
Písničkověji laděné skladby, které nepostrádají nápad a dokáži si je představit v konkurenci s těmi "západními". Především poslední skladba je takový příjemně našlápnutý rock, který se však snaží jít dál; ne jen použít klasickou hudební strukturu: sloka, refrén, sloka, refrén. Závěr skladby potěší a dává naději, že z toho Ruska mohou opravdu zavát i čerstvé větry.
Uvidíme, kde se budou tito moskevští týpci vyvíjet dále. Jestli se stanou kvalitním ruským bandem nebo rychlokvaškou "made in China". Přál bych jim to prvé.
Singl je volně ke stažení na oficiálním webu kapely
|
|
|
18.7.2007 09:30
| Upcdowncleftcrightcabc+start
| And The Battle Is Won
|
|
Britští UpC DownC postoupili v prvním ročníku "baleťácké" Bitvy kapel až do semifinále a v něm "soupeřili" se zbylými Explosions in the Sky, Mono a Sigur Rós. Zcela oprávněné. Jejich deska And The Battle Is Won (jak příhodně: Bitva je vyhrána) je totiž vynikající... a patří mezi pecky tohoto žánru. Pro mě je to oldskůl přímočarého post-rocku s geniálně vystavěnými build-upy a skvělou - zvukově lehce zašpiněnou - náladou.
Deska, která určitě patří do "zlatého fondu" postrockové scény. Neměla by chybět v "čítankách", encyklopediích a ani v kronikách. A ten opravdu pravý fanda - nejpravější ze všech pravých postrockerů - by měl mít na zádech velkou kérku s jejich myspace.com linkem... ale hlavně by si měl při každém spuštění počítače na klávesnici odklepat posvátnou mantru: Up-C Down-C Left-C Right-C ABC + Start. Tak se staň. Amen.
|
|
|
10.7.2007 00:29
| Moving Mountains
| Pneuma
|
|
Osobně mi furt nejde pořádně do hlavy březnová TSB recenze na Moving Mountains a především výsledný verdikt - 5/10. Jediné co Lee Whitefielda (a potažmo nakonec i mně) omlouvá, je to, že vždy jde jen o subjektivní názor nějakého více/méně zapáleného freaka.
Samozřejmě, že mě při (dlouho očekávaném) vydání trošku zamrzelo, že šlo o staré "pecky" v novém kabátě. Čekal jsem fungl nový materiál, který mě dostane jako jejich eponymní EP z minulého roku.
Na druhou stranu ten nový kabát těm starým songům sluší. Aranže jsou na tomto albu extra vydařené... posouvají lokální kapelu někde úplně jinde. Album působí vyspěle a pestře (v dobrém smyslu slova)... a dokážu si představit kopu skladeb hrát v nějakém rozumnějším rádiu.
Když překonám zklamání z onoho "staronového" materiálu, nemám proti tomuto albu nic zásadního. A pro? S odstupem času se k tomuto albu vracím raději a raději... a to je pro mě ten správný a léty ověřený test kvality.
|
|
|
8.7.2007 11:04
| sleepmakeswaves
| Sleepmakeswaves
|
|
Netlabel Lost Children vyrukoval koncem minulého měsíce s dalším zajímavým kouskem - australskou kapelou Sleepmakeswaves. Ta tentokrát vydává u tohoto labelu pouze dvouskladbové demo EP, ale již v závěru roku se můžeme těšit na další materiál (prý plnohodnotné EP).
A o čem vůbec ty skladby jsou? Nečekejte žádné ambientně laděné vybrnkávání lo-fi kluků se zlomeným srdíčkem. Tito už ho mají zlomené natolik, že do strun v obou skladbách hrábnou trochu více a sekundují jim při tom různé elektronické fičurinky.
Obě dvě skladby mají šťávu a šmrnc. Sleepmakeswaves dokáží zklidnit, ovšem ne natolik, aby vás to uspalo, ale abyste se připravili na další přívalovou vlnu.
Hodně povedené demo EP (volně ke stažení zde). Těším se na další materiál.
|
|
|
8.7.2007 11:04
| The Severely Departed
| The Severely Departed
|
|
Nedá mi to nereagovat na Nguyenovu recenzi (na The Silent Ballet) či tu zdejší od Mloka. Nejde sice o žádné převratné album, ale i přesto si myslím, že je to dobrá deska.
Rozumím Mlokovi, přesto si myslím, že v případě těchto brooklynských synků se stále ještě nejedná o ono "tupé kopírování". Ani nyní - stejně jako u dalších 99% postrockových kapel - se nedostavila ona pověstná hudební revoluce. Velkým kladem The Severely Departed je však to, že jsou sví (viz například příjemně rozjetá Exhale či předposlední Thaw). Předně jsem schopen jejich zvuk rozeznat o jiných... a pak mi také celé jejich album nezní jako jeden - byť skvělý - song (tj. problém kopy - nejen postrockových - kapel).
Je to někde mezi 6 a 7 hvězdičkami. Rozhodně mě včera skvěle bavili v autě, kdy jsem se jich naposlouchal až až... a nelituji ani jednoho repeatu, který jsem jim obětoval.
|
|
|
3.7.2007 16:43
| Isis
| In the Absence of Truth
|
|
Čím více tyto chlápky poslouchám, tím více se mi ta deska dostává pod kůži. Klidné části střídají návaly vypjatých pasáží dunících jak zeměrozkol. Ano, je to čisté vyjádření disharmonie mezi nebem a peklem, resp. mezi zármutkem a nasraností.
Isis opět dokazují, že umí špičkově hrát a zvládají celé spektrum nálad. Od ambientnějších ploch (Firdous E Bareen) až po kataklyzmatické úderky - jejich kytarové erupce, kterým sekunduje chroplák, vám prostě musí rozšmelcovat ušní bubínky.
Myslel jsem si, že Isis nikdy nebudou patřit mezi mé srdcovky, ale po této desce musím docela dost přehodnocovat. Ta deska je fakt výborná.
P.S. Věnováno Nee.
|
|
|
14.6.2007 11:03
| Lis Er Stille
| Apathobvious
|
|
List Er Stille nezněli marně ani na svém debutu, ale touto deskou se tito Dánové posunuli do 1. ligy. Pokud na debutu bylo pár hodně dobrých songů nebo momentů, pak jejich nová deska je vynikající celá. Drží kompaktně, působí celistvě... a je to nehorázně silná emocionální nálož. Pomyslnými vrcholy alba jsou pro mě Lorelei, Hvalfangeren, Lys Over Tid a závěrečná Fyri Framman.
Takhle nějak by mohli znít post-rockoví Coldplay nebo třeba i takový Thom Yorke, kdyby si tolik nehrál s elektronickými mašinkami a více poslouchal GY!BE (schválně se zaposlouchejte do hlasu Martina Byrialsena).
Už rozumím proč mezi své inspirace List Er Stille uvádí: klasická hudba, Mercury Rev, GY!BE, Mogwai, Múm a další, kteří nejedou cestou nepsaných pravidel a tradičního "dělání hitů".
|
|
|
5.6.2007 13:03
| And So I Watch You From Afar
| This Is Our Machine And Nothing Can Stop It
|
|
Toto je naše mašina a nic ji nezastaví... páni, trefný název. Zpočátku tohoto EP to sice vypadá, že to bude taková křehká bárka, která občas pohrozí, že má navíc. Od třetího songu se ale vše mění. Zabijácká mašina nehledící nalevo napravo. Třetí (Holylands, 4am) a čtvrtou (The Machine) skladbou nastupuje dravá a nekompromisní jízda. Pokud vás v autoškole učili nějaké předpisy, tak zde na ně klidně zapomeňte. Tady se na nic takového nehraje. Tato mašina jede bez ohledu na stopky a červené.
Kladem desky je rozhodně dravost. A zápory? Snad mi chvílemi vadí některé přiliš (nemyšleno v pejorativním smyslu) diletantské pasáže... na to, jak to v jiných částech ASIWYFA rozbalí, je to škoda.
Pro mě osobně tato deska patří do stejné várky jako objevy typu If These Trees Could Talk, Gifts From Enola, Tunturia nebo třebas Swimming With Ghosts. Prostě kapely, které se postrock snaží vzít po svém a daří se jim to sakra dobře.
P.S. A schválně, připomíná Vám něco pasáž v závěru 3. minuty skladby The Voiceless?
|
|
|
3.6.2007 12:52
| The Silent Ballet (kompilace)
| The Silent Ballet: Volume 4
|
|
Další z řady kompilací od The Silent Ballet a netlabelu Lost Children... tato se mi asi líbí krapet víc než ty předchozí (Volume 2 a 3); posuzuji hlavně podle toho, jak často se právě k této vracím.
Osobně jsem rád za to, že se na této kompilaci objevily kapely jako Tunturia, pg.lost, California Stories Uncovered či Scraps Of Tape. A celkově jsem vděčný za to, že kluci z The Silent Ballet a Lost Children se do něčeho takového pouštějí. Díky nim totiž vychází zajímavý přehled toho, co se na postrockové (či instrumentální rockové) scéně děje.
Závěrem: podobně jako u Volume 2 opět relativně slušný obal. Bohužel ty z 1. a 3. řady byly tristní.
|
|
|
17.5.2007 20:39
| Maybeshewill
| Japanese Spy Transcript
|
|
Mé zjevení loňského léta. Byl jsem prostě těmito týpky z Leicesteru kompletně očarován... a poslouchal je kudy jsem chodil. Dnes už jsem sice zavalen dalším "materiálem", ale toto EP mě baví dál.
Maybeshewill jsou často přirovnáváni k dalším britským šílencům - 65daysofstatic. Určitě spolu stojí na stejné straně postrockové barikády (lámaný beat, drill'n'bassové linky, silný vliv electra, kytarové vypalovačky), ale slipy a ponožky si určitě vzájemně nemění. Oproti 65dos nejsou maybeshewill tolik komplikovaní ve struktuře svých tracků (sic!). Jsou přímočaří... na co prostě chodit kolem horké kaše, když se dá posluchačova hlava odstřelit okamžitě.
Silnou stránkou této desky je šílená energie. Toto EP dokáže nakopnout tak jako máloco. Kytarová vypalovačka zmixovaná s (harmonickým) třískáním do klavíru snad nikdy nezněla tak energicky. A ten nářez... kulervoucí. Kdo zná track Japanese Spy Transcript a především to, co přichází s 3 minutou 20 vteřinou, tak mi dá jistě zapravdu.
A slabiny? Snad jen závěrečný track mohl být ukončen ve své polovině a finální čtyřminutové elektronické "zklidnění" mohli maybeshewill klidně vypustit. Takhle ho vypouštím já, posluchač.
|
|